Naši činnost můžete podpořit nákupem v našem eshopu nebo finančním darem na transparentní účet číslo: 2800401151/2010. Všem ze srdce děkujeme ...

Aha! - Patricie Pitříková (45) pečuje o staré, nemocné nebo týrané koně.

napsal: Petr Podroužek, Aha!

Koně milovala od dětství, ale prvního si koupila až ve svých třiceti letech. Od té chvíle se ale péče o tato krásná zvířata stala pro Patricii Pitříkovou (45) osudem. Založila totiž Domov pro koně, kde se dnes stará o 40 koní, vesměs těch, kteří mají ta nejlepší léta už za sebou. V Leštině nedaleko Mladé Vožice našli na sklonku svého života potřebný klid. Ve zdejším výběhu se tak prohání i trojnásobný vítěz Velké pardubické Tiumen a další účastník této slavné steeplechase Retriever…

„Před pořízením prvního koně jsem seděla v sedle dvakrát. Na jízdárně nás vozili pořád dokola a koně to poslušně plnili, protože věděli, že tak to má být. Cítila jsem, jak jsou z takového života už unaveni. Chyběla jim přirozená radost,“ začíná své vyprávění Patricie. Když jí ve třiceti letech umřela německá doga, najednou se začala cítit najednou opuštěná. „V té době mi zavolal veterinář, který se o dogu staral, zda bych se s ním nechtěla jet podívat do koňských stájí v Petrovicích u Karviné. A právě v nich došlo k prvnímu osudovému setkání,“ vzpomíná Patricie. Při prohlídce stáje ji upoutal černý kůň s přehozenou dekou, jmenoval se Konors. Byl smutný, apatický, člověkem zrazený. Když později zavolal Patricii veterinář, že je kůň na prodej a že by potřeboval citlivou a jemnou duši, neváhala. Rozjela se do stáje znovu. Kůň už deku neměl, a tak bylo vidět, jak je vyhublý a kolik boláků má na sobě. „Konors byl zavřený v boxu se zhnisanýma očima a nateklýma nohama. Čekal na svůj další osud. Pošeptala jsem mu, jestli mi pomůže, pokud si ho koupím, že o koních nic nevím. Podíval se na mě a tekla mu slza… Já na tom byla po chvíli stejně. Bylo jasné, jak to dopadne,“ vypráví Patricie. Zpočátku za ním jezdila každý den, neměla ho tak rychle kde ustájit. Chodili často na procházky. Miloval je, protože už předtím po nich toužil tak, že se dokonce naučil zuby otvírat svůj box. „Konors byl velký kůň, který zvládl úspěšně dokonce skok obtížnosti, tedy přeskočil dva metry vysokou překážku. Za mnohé, co se týká koní, vděčíme s mým partnerem Pavlem právě jemu. Byl to velmi moudrý, dobrý učitel a ohromná osobnost,“ dodává Patricie.

  Domov pro koně

Další přírůstky
Patricie časem k tomuto českému teplokrevníku koupila nemocnou kobylu, kterou jiní koně uzurpovali. Konors po ní ve venkovním výběhu už dříve pomrkával a v její přítomnosti si spokojeně pořehtával. Jenže v té době začalo být pro Patricii i jejího partnera Pavla Malypetra (41) finančně náročné nechat koně jinde, proto si zřídili svoji vlastní stáj v Jablonné nad Vltavou. Osud tomu chtěl, že k nim brzy přibyl anglický plnokrevník Retriever, v roce 2004 druhý ve Velké pardubické. „Osudový byl i Silver, který si ve výběhu zlomil trnové výběžky na páteři. Volala jsem v té době zrovna veterináři kvůli jiné věci, v telefonu byl smutný, že ho musí na druhý den utratit. Kůň aspoň ohnul hlavu, což bylo dobré znamení, že by se mohl sám pást. V té době nám už bylo jasné, že pro staré, nechtěné, odložené a týrané koně na dožití vybudujeme nový domov,“ líčí Patricie. Vhodný statek hledali dva roky. Pak narazili na ten v Leštině… Usedlost s 56 hektary byla v neutěšeném stavu, navíc v ní zůstalo ještě 10 krav, 40 prasat, kanec a dva psi. Patricie s Pavlem ale už byli rozhodnuti, že domov vybudují právě zde. Čekala je spousta dřiny, ale nakonec se vše podařilo.

 

 

 

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.